Tento web analyzuje návštěvnost pomocí souborů cookie.
Používáním stránek s tímto souhlasíte. Rozumím

Velikonoční poselství generálního opata

Drazí bratři a sestry,


od Velikonoční neděle až po Letnice, nám církev předkládá ke čtení při liturgii perikopy ze Skutků apoštolů. Tyto texty jsou nám velmi vzácné, protože jsou původem našeho kanovnického způsobu života. Tajemství církve je důsledkem umučení a vzkříšení našeho Pána Ježíše Krista. Živé církevní společenství odráží milost odpuštění, kterou zažíváme o Velikonocích.


Ve světle Velikonoc, utrpení a smrti Páně, se celý jeho život jeví jako svědectví o velké lásce Boha, jeho Otce. V pašijích evangelisté mistrně pracují s motivy tak, abychom si uvědomili význam Ježíšovy životní oběti nad hrůzou smrti na kříží. Jedním z nich je roztržení chrámové opony v Jeruzalémském chrámě. Zejména v Markově evangeliu má tato událost obzvláště silný význam, protože slovo, které používá pro “roztržení”, je také a pouze tam použito v jeho vyprávění o Ježíšově křtu. Jak se při křtu roztrhla nebesa, tak je po Ježíšově smrti roztržena chrámová opona. V obou kontextech je Ježíš označován jako “Syn Boží”.


Exegeté mají a stále vedou živé a fascinující diskuze o přesném významu této události. Stejně dobře je diskutována paralela mezi Kristovým křtem a jeho smrtí (v Markově evangeliu označovaná jako křest, který musí Ježíš – a jeho učedníci – podstoupit) a roztrženou chrámovou oponou. Rovněž neexistuje úplná jednomyslnost o tom, o jakou oponu (závoj) přesně jde.


Jisté je, že byla prolomena bariéra, že byla odstraněna opona (závoj). Tak jak nebesa skrývají Boží slávu, tak chrámové opony oddělovaly nejposvátnější místo od vnějšího světa. Tato trhlina symbolizuje zjevení, ve kterém se sám Bůh jeví jako přístupný, hluboce ustaraný a pečující o svět. Ježíš zemřel, protože Bůh, jeho Otec, chtěl zrušit odloučení mezi ním a lidmi. Roztržená chrámová opona ukazuje, že jeho oběť je přijata, že jeho poslání je splněno. Některé výklady jdou ještě dále a uvádějí, že Boží sláva ovládá celý svět skrze Ježíšovo sebe darování. Celý svět se stává jeho svatyní. Každá lidská situace je jakoby ozářena světlem její přítomnosti.


Naší odpovědí na to může být pouze pozornost, úcta a znepokojení, protože cítíme výzvu, abychom se na svět a lidi dívali tak, jak je vidí Ježíšův Otec. Motto našeho jubilea: “Společně – S Bohem – Mezi lidmi” nás staví doprostřed této nově otevřené svatyně. Tam, kde se Bůh zjevuje jako Otec, se můžeme jen pokusit být sestrami a bratry – skrze pokusy a omyly, ale silně a odhodlaně kráčet ve šlépějích toho, který šel před námi. Kéž oslava Velikonoc obnoví naše komunity, aby světlo Boží přítomnosti mohlo zářit naší lidskou křehkostí.



           † Jos Wouters, generální opat



Soubory ke stažení